Christmas elf

21. prosince 2013 v 20:31 | natalin |  Jednorázovky
Mám tu pro vás jednu takovou vánoční :D Snad se bude líbit :D

Je mnoho Vánočních příběhů.Některé jsou reálné,jiné fantasy o skřítcích,vánočních hvězdách,andělích,...ale zatím nikdo otevřeně neřekl...že jsou třeba skutečné.Že možná je někde na světě místo,kde všichni tito tvorové existují,ale nikdo o nich neví.Skovávají se,mají svá místa,kde je nikdo nemá šanci najít.Tedy...třeba by i našli,ale nikdo je nehledá.

"Uchiho!Co se zase flákáš?"otravný křik skřeta se rozezněl po městě.Okamžitě jsem se otočil.Ach...zase on.Hnal se ke mě mužík středního vzrůstu,na Vánočního skřítka tak akorát.Prst měl zdvižený a obličej mu zdobil zamračení výraz.
"Flákám?Mám volno."bránil jsem se a ruce jsem si založil na hrudi.
"Nikdo volno nemá.Je pár dní před Vánocmi,máme až moc práce."To že jsem vyší než on mi přišlo vícenež směšné.Obzvláště v tuto chvíli.Jeho nabuřený výraz mě celkem i děsil a když si začal přidupávat...to nevěstila nic dobrého.Přesto jsem si však kousavou poznámku neodpustil.
"Noták stačí abyste neseděl u sebe v kanceláři a hned by nás bylo víc."přihmouřil oči a...odešel.Počkat!Odešel?Zrovna zabočoval za roh domu když jsem si uvědomil,že je vážně prič.Musím přiznat...trochu se mi ulevilo,ale co se sakra stalo?
Pravda...žralo mě svědomí,ale přesto jsem se rozešel ke svému malému domečku.Jistě si umíte představit jak vypadá taková Elfí vesnička.Ulice lemují malé domky ozdobené mnoha druhy ozdobiček,jmelí visí na zdobených lampách a na náměstí stojí ledová socha našeho,em...starosty?ne.Santy clause přece!Takové vesničky jako ta naše jsou tři.Tedy...o kterých vím.Vdruhé vesničce je...tuším Děda mráz a v té třetí je Ježíšek.A každá z nich má své kouzlo.Každý je vidí jinak a ano!Ty tři jsou di naprosto rozdílné,ale spojuje je kouzlo Vánoc.
Můj domeček stojí téměř na konci města.Z venku vypadá stejně jako ostatní,ale uvnitř...no je trochu modernější než je u nás zvykem.
V zámku zachrastili klíče a otevřel jsem.
"Ahoj rodino!"zakřičel jsem do prázdna.Nic.Překvapivě,ano žiju sám.Má rodina...ani nevím kde je.Dlouho jsem je neviděl.
Zul jsem si boty a vkročil dovnitř.Vypadalo to tu stejně jako předtím.Jenom...pořád smutněji a smutněji.Každý rok trávím Vánoce sám,tedy...od té doby co se naši odstěhovali.Ai bych si měl sehnat přítelkyni.Ale u nás je to složité.Elfek je tu málo a kdybych si něco začal s člověkem.To by byl skandál.

Svět si tvoří lidé sami.Lásku si však nevybírají.Není daná,ale...osud ty dva svede dohromady.A když se to stane o Vánocích...je to něco užasného.Obzvláště když se zamiluje Elf.

Zimní chata na severu...trávení Vánoce s přáteli to je deální.Sezení u ohně a popíjení alkoholu.To bych ale nebyla já kdybych to všechno neskazila.No...skazila.Výlet který jsem vymyslela se vymkl kontrole a my tu o Vánocích bloudíme ve válnici.
"Sakuro!"Zakřčel na mě někdo.Ohlédla jsem se,ale sníh byl všude.Výřil do malých spirálek.
"Kde jste kdo!"ozvalo se znova.Najednou se přede mnou objevili.Naruto a Hinata.Drželi se u sebe jako klíšťata.
"Tady jsi!"vykřikla modrovláska a objala mě.
"Ztratili jsme se."zkonstatoval Naruto.
"No neříkej."protočila jsem oči a znovu se ohlédla.Kam se vydat?Sníh byl...otravný.Měla jsem ho ráda,ale...teť?Nemůžete se mi divit!
"Tudy."ukázala jsem na konec a vydala se tím směrem.
Jako malá jsem si hrála na víly.Takové ty rozkošné,Vánoční co pomáhají Santu Clausovi.Ale přiznejme si to...už jsem
dospělá a na takovéhle pohádky nemám čas.Přesto však...na ně v hloubi duše pořád věřím.Matak mi o nich dřív vyprávěla,ale když umřela...na polovinu z nich jsem zapoměla.Teť se mi však všechny vracejí.
"Kam chceš jít?"ozvalo se mi za zády a já se ohlédla.Hinatiny mýdlové oči se klepaly a zmateně se rozhlížela po okolí.
"Jsme mrtví."zanaříkala a srovnala se mnou krok.Blonďáček se šoural za náma.
"Neboj."hlesla jsem jen a pokračovala dál.
Dalo by se říct že to byl zázrak.Před našima očima se oběvila vesnička.Málá,ale i v tomto počasí byla viditelná.Zářila,ne to je špatné přirovnávní.Spíš...vypadalo to jako by okolo ní bylo silové pole a...sluníčko.Ano obloha byla jasná.Domky byli ozdobené a...ach celé to místo vonělo domovem.Bylo...kouzelné.
"Páni."vzdychl Naruto a přstoupil blíž.To divné pole co okolo města bylo ho pustilo,ale přesto se zatvářil překvapeně.Kdo ví proč,ale usmála jsem se a vstoupila s ním.To co jsem pocítila bylo...nepopsatelné.Celým mým tělem projela radost a...láska.
"To bylo užasné."vzdychla vedle mě modrovláska a usmála se.
"To..."nedořekla jsem protože Naruto vykřikl.Okamžitě jsem se na něj podívala a výkřik zopakovala po něm.Stál před ním muž.Černé vlasy mu rámovaly obličej a stejnobarevné oči se na nás usmívaly.
"Ahoj,jsem Sasuke."zvedl se mu koutek ust a podíval se na mě.
"Emm...ahoj."pozvedla jsem ruku a usměv mu oplatila.

Ano.Například takto se ldé zamilovávají.Jiskřičky mezi nimi proběhou a kouzlo vánoc...je pohladí po srdci.
To jak jejich život pokračoval je tajemství.
Tajemství které ví jen sami andělé,skřítci a vánoční hvězdy co svítí na obloze při Vánočním večeru.
Někdy možná...i my.

Tak co?Vím že jsem ten konec dost uspěchala a za to se omlouváma,ale tuhle povídku patlám už dlouho :D No,ale prosím o hvězdičky a komentáře:D
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Janča-san Janča-san | Web | 23. prosince 2013 v 7:56 | Reagovat

áno, ten koniec bol rýchly, ale celkovo tá poviedka bola skvelá! :D mohla by si napísať dodatočnú časť :D

2 Aki-chan Aki-chan | Web | 26. prosince 2013 v 22:03 | Reagovat

úžasné ja ťa chcem poprosiť ešte o jeden dielik.

3 Adik Adik | Web | 18. března 2014 v 19:42 | Reagovat

jo bylo to hezký ale ten konec no byl rychlý ale bylo to hezké jo a poprosím ještě o jeden díl prosím prosím smutně koukám

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama