Hvězdy...

23. června 2013 v 20:55 | natalin |  Jednorázovky
Mám nápad!Ano!Konečně!
Hvězdy......zářící světélka,která tě doprovázejí temnou nocí.....Přemýšlíš nad nimi......Ráda si leháš na vlažnou trávu po setmění a sleduješ je.....jakoby se pohybovali že?Cítíš se s nimi svobodná.....plníš si pod nimi sny,které jsou ve skutečnosti nemožné.....ale v tuto chvíli.....je možné vše.....Obzvláště když si pod ně leháš se starostmi.....ten pocit,když odplinou i se všechnou realitou.....je neskutečný!
Ztracené přátelé ti nahradí jejich záře a slzy jejich smích.....Ano.I tebe se donutí smát....Pomalu zvedáš koutky ust a nepřemýšlíš už nad ničím jiným,než nad jejich neskutečnou krásou....jejich leskem.....jejich porozuměním k těžkému životu,který má skoro každý.....
Jako včely!Jsou pilné a nikdy tě nezklamou....jako někteří.....
Ano.I mě mí přátelé zklamali....nechali mě samotnou....samotnou ve tmě,která se víc a víc zvětšuje....samotnou ve spárech zvířat,které mě trhají na kusy......samotnou.....samotnou.....
Jedině hvězdy mě chrání......Když přejíždím prstem přes pomyslné srdce právě z hvězd.....pláču....taková jsem troska.....tak jsem naivní.......
Já jim věřila!Věřila jsem v jejich přátelství a oni mě sklamali!Cítí se jako......nic....jako stín,který každý přehlíží....jako překážka,kterou chtějí odstranit....
Dívám se na své ruce......jizvy,které jsem si nadělala za posledních pár dní nejspíš nezmyzí....právě naopak.Jistě přibidou další.....další vzpomínky.....
Chtěla bych být hvězda......svobodná.....jen tak si plout po nebi......nemít žádné starosti.....
Říká se,že lidé se nimi stanou po smrti......jejich duše odejdou a zhmotní se do něčeho krásného......Už jsem nad tím párkrát přemýšlela......přemýšlela jsem,že se stanu hvězdou dřív,než bych spáchala nějaký zločin......I když.....není sebevražda právě největší zločin,co lidé mohou spáchat?Vzít si život......Něco v nitr mi říká,že to je právě ten problém......problém proč se lidé nedostávají tam nahoru.......k nebi.........
Motýl.....krásný,tmavě modrý.......sedá mi na prst a mává křídly.....
"Co tu děláš maličký?"usmívám se a jemně mu hladím křídla hebká jako samet......Jakoby mi rozuměl......jakoby chápal mou bolest........jako hvězdička.......
Přelátá a sedá mi na rameno,kde zůstává......jakoby usnul......Znovu se dívám na tmavé nebe poseté třpitivými flíčky......Formují se!Ano......znova má představivost.......tentokrát se hvězdy mění právě v toho motýla,který mi dříma u krku....Podívám se na něj v domění,že tu motýl stále je,ale........opustil mě.........Stejně jako ostatní......
Spuští se mi slzy.....znovu......Jsem slabá,ale hvězdy mi pomáhají.......
V průběhu pláče se rozesmívám.......padá hvězda!Lidé si obvykle něco přejí že?
Zavírám oči a v duchu vyslovuji své přání...........být hvězdou..........Ano...........ale nemohu dělat nic.Jen čekat........
Čekat na chvíli,kdy se jako zářivé kouzlo vznesu k nebi.......čekat dokud nabudu volná........čekat dokud nebudu dávat naději,dokud nebudu skládat zoufalé lidi do svých pažích.......
Čekat.......to je děsivé slovo.......ale já to vydržím a stanu se hvězdou.......Hvězdou,která bude zářit na temné obloze spolu s ostatními a nikdy.......nikdy tě nezklame.

Něco trochu jiného že?Je to jen taková jednohubka a vyjádření mých pocitů.Musela jsem to ze sebe nějak dostat ne?
No.....náladu mi to zpravilo.Tak vás poprosím o hvězdičky a komentíky :D
Pokusím se dostat do tempa a budu dávat íc článků :D
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Aki Aki | Web | 24. června 2013 v 14:41 | Reagovat

Je to pekné,dakujem ,že si na mňa nezabudla a snažíš sa to nájsť.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama