Válka růží 2/2

6. února 2013 v 15:02 | natalin |  Jednorázovky
Doufám,že vás moje povídky baví.Komentíkama mě moc těšíte tak prosím jen tak dál.


"Hinato váš tým se bude převážně držet v ústraní"rozkázal nám Naruto.Zrovna jsme probírali utočný plán.Tábor jsme si postavili asi půl kilometru od jejich vesnice,tak,aby o nás nevěděli.
"Hai!"ozvala se Hin a ukázala nám,ať ji následujeme.
"Ták tady máme stan."ukázala na jeden z největších a my vstoupili dovnitř.Bylo to tu jen prostě zařízené.V pravém rohu byli čtyři palandové postele,na opačné straně čtyři nemocniční lůžka,stůl,skříňka s lékama a tři židle.
"Jelikož jsme převážně lékařští ninjové dostali jsme ošetřovnu.Noaru,Kioka,Bori,Kaikaku,Siera a já zůstáváme tady a budeme ošetřovat vážně zraněné,které nám sem přinesou.
Konaru a Sakura půjdou na bojiště a budou léčit přímo na místě."řekla Hin.Jo holt je to hotová velitelka a má nejlepší kamarádka.Sice je o rok starší,ale co.
Asi hodinu jsme si tam každý něco připravoval když se ozvalo troubení.........a to byl náš signál vyrazit.
Na pravou nohu jsem si připevnila kapsičku s kunaiema a okolo pasu si dala katanu.
S Konarem jsme si ještě vzali batoh ve kterém jsme měli léčitelské potřeby.
"Ty půjdeš na Jižní stranu a já na Severní."rozkázala jsem mu když jsme i s ostatními běželi lesem.Je nás okolo 80.Vím není to moc,ale jich je taky málo.Konaru jen mírně přikývl a rozběhl se směrem,který jsem mu nakázala.
Tohle bude těžké vyhrát.........
Už jsem vyděla bránu jejich vesnice.Bylo to jiné než u nás.....takové temné.Na vršku byl namalován velký znak Uchihů.
Překvapila mě však ještě jedna věc.......oni o nás věděli.Byli přichistaní stejně jako my.Nemohla jsem dýchat a vyschlo mi v krku.Někdo nás zradil.......
Nepatrně jsem pootočila hlavu a vyděla jsem dalších mnoho překvapených tváří,které ve vteřině vystřídal strach.Ne!Já se nebojím!S výkřikem jsem se dala do boje.Ostatní mě napodobili.
Čím dál víc nás ubývalo a zdálo se mi,že jich přibývalo.Ne!To je jen ze stráty krve....blouzním.Okřikla jsem se.
Snažila jsem se,co nejvíc ninjů vyléčit.Nejmíň 6 jsme jich dokázali dopravit k Hinatě a ostatní bylo na mě a Konarovi.
Zrovna jsem se snažila vyléčit jednoho našeho spojence když se mi do ruky zapíchl kunai.Zasyčela jsem,ale nevšímala si toho.Ano možná mi šlo o život,ale oni byli důležitější.
"Máš výdrž."ozval se za mnou mužský,sylný hlas.Nepatrně jsem pootočila hlavu a spatřila muže s černými,havraními vlasy a stejně barevnými oky.Ten ninja,kterého jsem léčila vstal a rozběhl se zpět do boje.Tak jsem tedy také vstala a z příma se podívala muži do očí.Jako dvě studny.Prolétlo mi hlavou,ale nevšímala jsem si toho a raději odvrátila zrak.Přeci jenom je to Uchiha a umí používat Sharingan.
"A jsi chytrá."dodal.Ńa co si tu se mnou hraje?
"Schválně jak jsi silná."dokončil a s katanou v ruce se proti mě rozeběhl.V cuku letu jsem tu svoji také vytáhla a zastavila ní tu jeho a pak odrazila.Muž odletěl dva metry daleko a ušklíbl se.
"Asi jsem tě podcenil."takovou rychlost,jakou vstal jsem v životě neviděla.Hned byl u mě a chytl mě pod krkem ve snaze mě donutit podívat se mu do očí.Ruce mi vystřelili k té jeho,nabyli chakru a vypustili.Znova odlétl.Tentokrát mu z koutku úst tekl malý potůček jasně rudé krve.Najednou někdo těsně u mého ucha vykřikl.Podívala jsem se tam a to byla chyba.
Muž znovu vstal,chytl mě a podíval se mi sharinganem do očí.Ocitli jsme se v lese......sami.Nikde nebyla ani dušička.On mě přitiskl ke stromu.Nechápu proč to pořád zkouší.Nabila jsem chakru do rukou,ale.........ani to s nim nehlo.
"Jsi v mém genjutsu."oznámil mi.
"Co ode mě chceš?"vykřikla jsem a s odporem se mu podívala do očí.Tentokrát nebyli černé,ale jasně rudé.
"Ty to víš."ušklíbl se a pohledem zabloudil přesně do míst,kde mám výstřih,ale také růži.
"Co?"hlas mi vylétl o oktávu víš.
"Ne neboj je to to druhé."řekl jako by mi četl myšlenky.
"Ale i tamto by se mi líbilo."zvedl jeden koutek v ležérním usměvu.
"K čemu tu růži chceš?"zeptala jsem se s nejistotou v hlase.
"Tobě to nikdo neřekl?"otázal se a já zakroutila hlavou.
"Podívej."řekl a vytáhl tu samou růži,co mam já akorát v černém.
"Ale jak?"zakoktala jsem se.
"Dostal jsem ji od svého otce.Řekl mi,že existuje ještě jedna taková,ale přesto jiná.Prý jen ony dvě dokážou uzavřít příměří mezi dvěma klany."
"A to jako jak?"nadzvedla jsem obočí a tázavě se na něj podívala.
"Teť se dostáváme ke tvé sruhé myšlence."Znovu se ušklíbl a ve mě hrklo.
"Cože?"vykřikla jsem teť už s šokovaným výrazem.
"Jako,že se s tebou musím,musím....."nedokázala jsem tu větu dokončit,ale on mě naštěstí zachránil.Nebo ne?
"Vyspat?Asi taky mi to příjde nějaký divný,ale pro zachránění svého klanu bych udělal cokoliv."To já taky.Uplně jsem to měla na jazyku,ale nadokázala to vyslovit.Vždyť je to uplná blbost se s někym vyspat a tím zachránit celej kmen.
V tu chvíli mě to došlo.Já s ním musím kmeny spojit!
"No vidíš to mě nenapadlo."Zase mi vlezl do hlavy!Šokovaně jsem se na něj podívala.Vždyť ani nevim jak se jmenuje!
"Sasuke."řekl.Sakra!Už zase!Měla bych si své myšlenky hlídat.
"A ty se jmenujaš jak?"otázal se.
"Sakura."hlesla jsem.
"Emmm neměli by jsme už jít?"podívala jsem se na něj s nadějí,že mě pustí.
"Dobře,ale nejdřív......"naklonil se ke mě a políbil.Byl to ten nejkrásnější polibek,jaký jsem kdy dostala.I přes to,že mě líbal jsme se dostali zpátky do reality a ve chvíli řinčení kovu utichlo a ozývalo se jen udivené šeptání ve smyslu:
"To je Haruno a Uchiha!"ale nejvíc mě šokovalo toto:
"Podívejte na ty růže.To jsou oni.....vyvoleni."odtrhla jsem se od Sasukeho a podívala se na růže.Byli spojené a zářili!
V tu chvíli jsem si to uvědomila.Ty jeho vlasy a oči proto mě tak přitahoval a i když ho znám jen chvíli musím mu to říct.
"MIluju tě."zašeptala jsem.
"Já tebe taky."oplatil mi a pokračoval v polibcích.
Válka tehdy skončila.Pojmenovali ji "válka růží".My se spojili ve svazku manželském a nastal mír.......navždy.

Jů tahle povídka se mi jako nápad děsně líbila a doufám,že jsem ji dobře napsala.Co myslíte vy?
Jenom tenhle týden nemam moc čas tak nečekejte povídky!
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 saske8310 saske8310 | E-mail | 6. února 2013 v 15:15 | Reagovat

krasna poviedka.škoda že nemaš čas ja som sa tešila na poviedku pink and black.

2 kun56564 kun56564 | 6. února 2013 v 22:53 | Reagovat

nádhera škoda že to neni delší

3 Cherry Cherry | E-mail | Web | 23. dubna 2013 v 19:59 | Reagovat

Pěkné :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama